Středisko vědeckých informací LFP UK a Lékařská knihovna FN Plzeň

Až do 30. 4. (Út) můžete využít trial přístup k e-knihám vydavatelství Walter de Gruyter.

Až do 5. 5. (Ne) je pro celou UK zpřístupněna kolekce více než 300 časopisů z oblasti zubního lékařství přes platformu EBSCO.

Až do 31. 5. (Pá) je pro celou UK k dispozici zkušební přístup k Osmosis – interaktivní platformě pro studium (i výuku) medicínských oborů.

Do 8. 6. (So) máte možnost vyzkoušet DynaMedex pro celou UK – jedná se o databázi propojující aktuální poznatky z oblasti medicíny a farmacie. Pokud jste se nezúčastnili webináře z 18. 4., máte možnost vidět jeho záznam.

• Významnou část fondu knihovny zpřístupňujeme pomocí volného výběru, pro usnadnění orientace můžete využít plánek
  
• Vyhledávání ve fondech UK zajišťuje vyhledávač UKAŽ, který také umožňuje vytvoření rezervace na momentálně rozpůjčované tituly
  
• V případě zájmu o výpůjčku z dalších umístění fondu (např. sklad) se neváhejte obrátit na obsluhu výpůjčního pultu
  
• V prostorech volného výběru najdete kromě knih a časopisů také infokiosky a self-checky
  
• Aktuální stav výpůjček, požadavků a případných poplatků si může každý čtenář zkontrolovat online na svém uživatelském kontu

Pro podrobnější informace o výpůjčních lhůtách a případných pokutách z prodlení můžete nahlédnout do jednotné výpůjční matice

• Každý, kdo má aktuální vztah k UK (studenti, zaměstnanci), může po vyplnění elektronické přihlášky plně využívat služby knihovny
• Pro ostatní zájemce (zaměstnanci FN, veřejnost) platí, že je třeba si nejdříve nechat vystavit průkaz externího uživatele ve Výdejním centru karet
• Obnovení platnosti registrace je bez poplatku a lze uskutečnit na místě v knihovně nebo také online pomocí registračního formuláře

• Návody na obsluhu tisku najdete na YouTube
• Ceník
  • 2 Kč za 1 stranu černobílou
  • 5 Kč za 1 stranu barevnou
• Informace pro studentské spolky
  • Na referenčním pultu je karta, s níž mohou řádní členové studentských spolků kopírovat pro potřeby spolků. Při používání je potřeba se zapsat do sešitu.

Pro zájemce knihovna nabízí možnost prezenčního zapůjčení 5 sad modelů kostí horní končetiny, dolní končetiny a lebky.

Ke studiu je možné využít prostor tiché studovny (místnost S1.68), individuálních studoven (místnosti S1.61-S1.67) a studoven s rozšířenou otevírací dobou (S1.59 a S1.60).

Pro přístup k internetu slouží počítače v tiché studovně a pro nácvik práce s interaktivní tabulí využijte zařízení ve studovnách 1.59 a 1.60.

Rezervace samostudoven je možná v SISu (Termíny zkoušek – přihlašování – zapsat – rezervace samostudoven – zapsat). Je možné se hlásit do jedné studovny 1x denně na 2 hodiny. Úpravy provádíte tlačítkem Změnit.

S Vašimi dotazy či připomínkami nás vždy můžete oslovit prostřednictvím e-mailu knihovna.upominky@lfp.cuni.cz.

Pokud máte návrh na nákup knih, klikněte na tlačítko:

Protože se i my chceme stále zlepšovat, rádi bychom Vás poprosili o vyplnění dotazníku, který nám

pomůže získat lepší přehled o informačních potřebách a vnímání služeb knihovny mezi studenty

Open Access (OA) je publikačním modelem, který se snaží docílit okamžitého, bezplatného, trvalého a svobodného online přístupu k výsledkům veřejně financované vědy a výzkumu.

Způsoby publikování OA:

• Zelená cesta
• Zlatá cesta

Podpora publikování OA pro autory UK

Article Processing Charge (publikační poplatky) hradí vydavateli časopisu náklady spojené s publikováním. Tyto poplatky se liší dle titulu, oboru či prestiže vydavatele.

Poplatky je možné pokrýt buď z rozpočtu grantu/výzkumného projektu, případně lze využít slevu pro korespondenční autory UK. Podmínky pro poskytnutí slevy je možné najít na stránkách Centra pro podporu Open Science nebo kontaktovat fakultní koordinátorku pro OA: anna.gebhartova@lfp.cuni.cz

Vymezení pojmu predátor: je to označení pro ty, kteří parazitují na vědě a jejich výsledcích. Jsou doslova jako rakovina, protože snadno naruší proces „víry“ ve vědě. Nikoli po duchovní stránce, ale vědec potřebuje při čtení odborného textu věřit, že autoři postupovali správně, nic nezatajili, záměrně nepozměnili v něčí prospěch, práce prošla kvalitním recenzním řízením a také, že má jako celek přidanou hodnotu, která vědění posouvá dál. Tato křehká rovnováha je narušována tzv. predátory, kteří především odebírají podvodně peníze a již za ně nenabízejí adekvátní kvalitu anebo ji ani nevyžadují.

Znaky predátorství (pro konkrétní časopis):

• poměrně agresivní oslovování potencionálních autorů prostřednictvím e-mailu
• minimální překážky při publikování zaslané práce – přijmou vše, za co se zaplatí
• žádné, či fiktivní recenzní řízení
• nedodržování obecně známých publikačních standardů
• zneužívání názvů známých časopisů (modifikace názvu)
• používání všeobjímajících názvů jako World, Global, Scientific, …
• uvádění jmen známých vědců v redakčních radách bez jejich souhlasu
• stejná redakční rada pro více titulů

Predátorství má mnoho podob – prozkoumejte nejdříve seznamy:

• predátorských časopisů
  zároveň prohledejte minimálně ještě seznam predátorských vydavatelů
• predátorských vydavatelů (např. OMICS)
• zneužitých titulů predátory (např. Jokull Journal vs. Jökull=O.K.)
• predátorských klamavých metrik
• predátorských konferencí (např. waset.org)
• podvodných teleprodejců (parazitujících na dotačním programu Horizont 2020)

Ověřování predátorství

Jak ověřit, že časopis/kniha/konference, kde mám publikovat/ji navštívit, není predátorský/á?
(Je nutné vzít v potaz, že „bandité“ bývají o krok napřed.)

• pokud deklarují impakt faktor u časopisu, ověřte si jeho existenci v jediné oficiální databázi JCR:
  přímý přístup z LFP / vzdálený přístup pro LFP
• řiďte se českou variantou iniciativy Přemýšlím – prověřím – publikuji, která je obdobou anglické verze Think – Check – Submit
• článek – Jak poznat predátorský časopis?
• jednoduchý manuál na zjištění závadnosti/nezávadnosti časopisu
• ověřte si existenci OA časopisu v Directory of Open Access Journals (DOAJ)
• ověřte si existenci OA vydavatele v Open Access Scholarly Publishers Association (OASPA)
• řiďte se v případě konferencí iniciativou Think – Check – Attend, abyste se vyvarovali přijetí pochybných pozvání; využijte i rychlý checklist, jestli není pozvání zavádějící

V případě nejasností SVI nabízí, jako obvykle, autorům svoji podporu!

Zrovna tak jako my žádáme o poskytnutí meziknihovní výpůjční / reprografické služby (pod siglou PND001 pro fakultu, jako PNE202 pro nemocnici), tak i vy máte možnost si u nás objednat např. kopii článku z časopisu apod.

Zaměstnanci LF UK Plzeň a FN Plzeň

Zaměstnanci LF UK Plzeň a FN Plzeň pokud potřebují nejtypičtěji kopii článku z vědeckého časopisu, pak je nejsnazší cesta poslat citaci/citace (nejlépe z PubMedu, pro české zdroje z Medviku) na email Mgr. Jan Rendla. Email by měl povinně obsahovat citaci, tj. údaje o časopisu/monografii, které usnadní její jednoznačné dohledání.

Pokud objednáváte např. poprvé, je nutné uvést, na jakém oddělení/klinice/ústavu pracujete; v případě zaměstnaneckého poměru u FN Plzeň, pak také číslo nákladového střediska (pro fakturační údaje). Jestliže byste po dobu trvání grantu, výzkumného záměru atp. chtěli, aby finanční prostředky byly využity na pokrytí MVS/MRS, sdělte rovněž tuto informaci v emailu.

Knihovny (pouze registrované u Ministerstva kultury)

Opět jako nejsnazší cesta se jeví poslat citaci/citace (např. z PubMedu) na email Mgr. Jan Rendla. Partnerem je pro nás POUZE knihovna registrovaná u Ministerstva kultury ČR.
Email by měl povinně obsahovat bibliografické údaje a rovněž údaje o vaší knihovně.

Antiplagiátorský systém Turnitin slouží k detekci i prevenci plagiátorství a zvýšení kvality textů, lze jej tudíž využívat jak pro kontrolu a korekturu odborných článků, tak především závěrečných disertačních prací vzniklých na naší fakultě. Systém je využíván na špičkových světových univerzitách a jeho nespornou výhodou je také to, že je pro fakulty bez poplatku.

Hlavní myšlenkou je kontrola případného plagiatorismu preventivně v průběhu tvorby práce, nejen až po jejím dokončení. Rovněž systém nemusí být použit jen na závěrečné výstupní práce a naopak se velmi hodí i pro seminární práce. Školitel může aktivně zasahovat do tvorby práce, vkládat komentáře přímo do textu a celkově je i snazší komunikace s celými skupinami studentů při seminárních pracích.

Fakultní koordinátorkou Turnitinu je Bc. Anna Landrgottová.

Personální identifikátor je jednoznačné (alfa)numerické označení vědce (de facto ID), který autor uvede ve své publikaci a tím docílí pevného svázání této práce se svou osobou. Personální identifikátory řeší v prvé řadě problém shody jmen (obtížně rozlišitelný junior – senior), změn příjmení během vědecké kariéry (např. u žen po provdání) apod. V současnosti jsou nejpoužívanější celkem 3 takové identifikátory: ORCID, ResearcherID a Scopus Author ID.

Úvodní informace k identifikátorům

Na UK se zavedení identifikátoru ORCID řídí opatřením rektorky č. 26/2023 spolu s personálními identifikátory ResearcherID a Scopus Author ID, které jsou povinné pro akademické a vědecké pracovníky, studenty PhD studia a další publikující zaměstnance či studenty. Detailní informace ke všem třem identifikátorům včetně návodů jsou k dispozici na webových stránkách Univerzity Karlovy.

ORCID

ORCID čili Open Research and Contributor ID je rozšířený ve vědecké komunitě po celém světě. Není závislý na žádné komerční databázi, ačkoli s ním tyto databáze pracují. Je spravován vlastní neziskovou organizací. Vyžaduje jednoduchou registraci, po níž je možné si vytvořit přehledný publikační profil.

ResearcherID

ResearcherID patří mezi produkty společnosti Clarivate (dříve Thomson Reuters) stejně jako databáze Web of Science, v níž je primárně používán.

Scopus Author ID

Scopus Author ID je číslo přiřazené každému autorovi automaticky s jeho první publikací zařazenou do databáze Scopus. Nelze jej proto vytvořit registrací.

Metodickou pomoc autorům v otázce personálních identifikátorů nabízí fakultní koordinátorka – Mgr. Kateřina Kosnarová.

EndNote Basic (dříve jako EndNote Web) je manažer citací (=literárních odkazů) dostupný přes webové rozhraní a určený pro shromažďování, třídění a sdílení citací a formátování bibliografie. Služba je určena zejména zaměstnancům a doktorandům LF UK Plzeň, a to na základě předplaceného Web of Science.

Co umí funkce Match (Manuscript Matcher)?

Zadáte-li po přihlášení a kliknutí na záložku Match název a abstrakt připravovaného článku, najde Vám program nejvhodnější časopisy s IF, kam byste mohli svůj manuskript poslat. Výsledky berte s rezervou, celé to funguje na propojení umělé inteligence (AI), vyhodnocování slov a konfrontaci s daty, kterými firma Clarivate disponuje.

Informační a propagační materiály

• česká stránka podpory produktu firmy Clarivate včetně organizovaných webinářů
• stránka podpory EndNote

Na koho se obrátit?

Kontaktní osobou za fakultu je Mgr. Jan Rendla a ze strany firmy Clarivate pan Petros Michos.

Přesná evidence publikační a patentové činnosti je velice důležitá nejen tím, že zvyšuje prestiž fakulty/nemocnice, ale zároveň má i velký vliv na výši finančního příspěvku na vědu a výzkum pro naši fakultu/nemocnici. Od prosince 2011 se vykazování děje přes celouniverzitní systém s názvem OBD. Koordinátorkami evidence publikační činnosti pro LFP / FN Plzeň jsou Mgr. et Mgr. Kateřina Kosnarová anebo její kolegyně Ing. Anna Gebhartová.

Informace od fakultního správce

• sběr dat publikační činnosti za rok 2024 bude ukončen 28. února 2025
• Opatření děkana č. 3/2016 ohledně Plateb autorů za publikace
• Opatření děkana č. 14/2016 (pdf soubor) o Správném označení součástí fakulty v anglickém jazyce
• Opatření děkana č. 9/2018 o Evidenci tvůrčí činnosti a stanovení finanční odměny za publikační aktivitu
• Opatření rektora č. 40/2021 o Evidenci tvůrčí činnosti, projektů a zaměstnaneckých mobilit na UK
• veřejný vyhledávač publikační činnosti na UK – modul Public systému OBD
• ověřte si před publikováním případné predátorské praktiky

Autoři nebo jimi pověřené osoby:

• vloží práci do OBD
• kopii práce pošlou fakultnímu správci

Pozn.: Záznam v OBD musí být pořízen maximálně do 3 měsíců od data vydání, resp. zveřejnění výsledku.

Zadávání údajů – důležité!

Doporučujeme prostudovat materiály ohledně Evidence výsledků tvůrčí činnosti na UK.

Vyvarujte se zbytečných chyb při vykazování:

• Údaj musí být vybrán z číselníku, je-li k dispozici na konci řádky.
• Pracoviště autora by mělo být stejné pod článkem i v OBD.
• Pokud má být v OBD práce vykázána za LFP i FNP, musí být uvedeno i financování obou organizací.
• Jestliže má být práce vykázána pouze za LFP nebo pouze za FNP, je třeba odstranit zaškrtnutí organizace, za kterou nebude práce vykázána.
• Mentální podíly musí být vyznačeny jednotlivě u zaměstnanců UK, u externích autorů se podíly uvádí dohromady (zaměstnanci UK + externí autoři = 100%).
• Po zapsání článku do OBD je třeba „změnit stav publikace“ na „ke kontrole“ a poslat kopii článku buď e-mailem (pdf), nebo vnitřní poštou.
• Pokud v záznamu chybí UT-WOS nebo EID číslo, záznam se uloží pouze jako „rozpracovaný“. Je třeba emailem informovat fakultního správce, který čísla doplní, až bude článek v databázi dostupný.
• Pracovníci, kteří se na práci podíleli a už nejsou v době zapsání publikace do OBD zaměstnanci LF nebo FN, mohou být uvedeni jako domácí autoři.

RIV – registr informací o výsledcích výzkumu a vývoje

• popis údajů dodávaných do IS VaVaI (pdf soubor) 2024
• Metodika 17+ neboli Metodika hodnocení výzkumných organizací a programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací 

Národní hodnocení

V České republice probíhá hodnocení vědy a výzkumu na základě tzv. Metodiky 17+, která kromě každoročního sběru výsledků publikační činnosti přidává i další kritéria hodnocení (např. strategii a koncepci výzkumné organizace).

Metodika dělí publikační výsledky (odborné články, vědecké monografie, příspěvky ve sbornících apod.) na bibliometrizovatelné a nebibliometrizovatelné.

Bibliometrizovatelné jsou ty publikace, které jsou evidovány v databázi Web of Science nebo Scopus. Tyto výsledky jsou následně hodnoceny nástrojem bibliometrické analýzy.

Ostatní publikační výsledky spadají do kategorie nebibliometrizovatelné. Výběr z těchto výsledků prochází hodnocením peer-review odborníků na národní úrovni. Jednotlivé druhy výsledků definuje Metodika 17+ v samostatné příloze č. 4.

Národní hodnocení vědy je řízeno Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Úřadu vlády ČR. Informace o jednotlivých publikačních výsledcích jsou zveřejňovány v Rejstříku informací o výsledcích (RIV).

Na úrovni fakulty probíhá sběr publikační činnosti v modulu OBD a jednou ročně je vykazována v kooperaci ostatních fakult UK i centrální univerzitní podpory. Na LFP je evidence publikační činnosti navázána na systém odměňování publikujících autorů. Tento systém vyžaduje evidování tzv. mentálních podílů u všech publikací typu odborný článek.

Vnitřní hodnocení – evaluace ze strany UK/LFP

Národní hodnocení neposkytuje dostatečné odpovědi na otázky hodnocení kvality vědeckovýzkumné činnosti na úrovni univerzity a jejího vnitřního členění. K tomu účelu bylo navrženo tzv. vnitřní hodnocení tvůrčí činnosti, které nicméně kvůli snazší proveditelnosti sdílí některé prvky s národním hodnocením.

Obě využívají např. stejné hodnotící nástroje (bibliometrická analýza, peer-review a sebeevaluační zpráva) nebo datové podklady evidované v systému IS Věda – především modul OBD (osobní bibliografická databáze) v návaznosti na modul PAS (projekty a soutěže).

Vnitřní hodnocení je koncipováno jako nástroj evaluace oborů na úrovni univerzity, potažmo fakulty. Tyto obory jsou hodnoceny v národním i mezinárodním měřítku.

Vnitřní hodnocení tvůrčí činnosti řídí a koordinuje Odbor pro vědu a výzkum Rektorátu UK, na fakultní úrovni spadá pod kompetence proděkana pro vědu a výzkum a pro zajištění hodnocení je stanoven fakultní koordinátor.

Metodická podpora

FAQ v IS Věda (vyžadováno přihlášení přes CAS) lze filtrovat pomocí štítků; obsahuje tematickou oblast evidence výsledků, personálních identifikátorů apod.

K evidenci publikační činnosti je zde stručný průvodce, o personálních identifikátorech si přečtěte zde.

Praktické náležitosti pro autory

Z pohledu autora je nejdůležitější kontrolovat si vlastní publikační činnost v modulu OBD v IS Věda. Kromě evidence je zde připraven i nástroj na výběr nejvýznamnějších publikací autora, který bude dále zohledněn při výběru excelentních výsledků pro hodnocení.

Při zadávání publikací do evidence je třeba dbát především na uvedení financování pro instituce, jež jsou uvedeny v pracovištích autorů a za něž má být článek vykázán do RIV, dále oboru a pro výsledky typu článek v odborném periodiku také mentálních podílů z důvodů výše uvedených.

Kontakty pro hodnocení vědy na LFP a FNP

Fakultními koordinátorkami vnitřního hodnocení a evidence personálních identifikátorů jsou Mgr. Kateřina Kosnarová a její zástupkyně Ing. Anna Gebhartová.

Pro Fakultní nemocnici Plzeň je koordinátorkou hodnocení a evidence výsledků a identifikátorů Mgr. Michaela Tolarová.

Fakultní koordinátorka evidence aktivit PAS (projekty a soutěže) je Bc. Ivana Vodrážková.

Postup při vyřazování knih a časopisů z dílčích knihoven:

1. Sepsat seznam literatury navrhované k vyřazení (viz níže Seznam odpisů)
2. Napsat průvodní dopis adresovaný na ředitelku knihovny PhDr. Danu Zdeňkovou s podpisem přednosty ústavu nebo kliniky a s udáním důvodu, z jakého se literatura vyřazuje (zastaralost, poškození apod.)
3. Teprve po obdržení souhlasu s odpisem je možné literaturu fyzicky zlikvidovat.

Seznam odpisů:

Literaturu je nutno rozdělit na knihy a časopisy.

1. Seznam knih k vyřazení:

• pořadové číslo
• přírůstkové číslo (do roku 1994 – pořadové číslo/rok zápisu, od roku 1994 – číslo pod čárovým kódem)
• autor (stačí 1. autor)
• název (stačí pouze začátek názvu)
• místo a rok vydání

2. Seznam časopisů k vyřazení:

• přesný název titulu
• roky vydání
• přírůstkové číslo (pokud je uvedeno u starých titulů)

V případě dotazů se obracejte na Ivanu Šafránkovou – vyřazování knih a Barboru J. Formanovou BBus (Hons) – vyřazování časopisů.

ISBN je jednoznačné identifikační číslo knihy, které přiděluje vydavatel.

Žádost o přidělení čísla ISBN.

 V případě, že jako vydavatel figuruje Lékařská fakulta v Plzni přidělení ISBN zajistí pracovnice SVI Ivana Šafránková. Do žádosti o přidělení čísla ISBN je nutno uvést všechny základní bibliografické údaje o knize.

• autora
• název, podnázev
• vydavatele i s jeho adresou (tedy LFP)
• pořadí a rok vydání
• druh vazby
• příp. formát elektronické publikace a URL
• popř. i předpokládanou cenu

Již přidělené číslo ISBN se pak v publikaci musí uvést.
Toto se týká i elektronických publikací.