Úspěchy na poli vědy

Lékařská fakulta v Plzni se stala partnerem v projektu SALVAGE, jehož cílem je zlepšit prevenci, včasnou detekci a léčbu zhoubných nádorů. Tento projekt, financovaný v rámci grantové výzvy „Špičkový výzkum“ Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), propojuje vědecké týmy z celé České republiky, včetně prestižních pracovišť jako Masarykův onkologický ústav nebo Ústav molekulární a translační medicíny z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Zmíněná výzva je unikátní svou orientací na mezinárodní spolupráci a na výzkum s přímým dopadem na zlepšení lidského zdraví. Projekty zařazené do této výzvy musí splňovat přísná kritéria excelence, interdisciplinarity a schopnosti přinášet praktické výsledky, které lze uplatnit v klinické praxi.

Zhoubné nádory jsou druhou nejčastější příčinou úmrtnosti v ČR a EU, přitom téměř polovině těchto úmrtí lze zabránit prevencí. Projekt SALVAGE, celým názvem „Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory“, je rozdělen do tří hlavních výzkumných záměrů, zaměřených na pochopení příčin vzniku nádorů, analýzu rizikových faktorů a vývoj inovativních diagnostických a terapeutických metod.

„Projekt SALVAGE se zabývá příčinami vzniku přednádorových stavů a nádorů a možnostmi jejich ovlivnění, a to na úrovni buněk, jedinců a celých populací. Propojujeme laboratoře s klinickou praxí a excelentní vědecké týmy napříč Českou republikou,“ vysvětlil prof. Marek Svoboda, hlavní řešitel projektu SALVAGE a ředitel Masarykova onkologického ústavu.

Tým Lékařské fakulty v Plzni se pod vedením prof. Kariho Hemminkiho z Biomedicínského centra zaměřuje na klíčové aspekty epidemiologických rizikových faktorů, faktory ovlivňující přežití onkologických pacientů, genetické predispozice a biologický základ rakoviny, včetně imunomodulace rizika vzniku nádorů. Mezi členy výzkumného týmu patří MUDr. František Zitrický, který se věnuje epidemiologii, a odborníci na patologii, Dr. Andriy Trailin a Dr. Sergii Pavlov, kteří zkoumají biologické procesy spojené s vývojem nádorových onemocnění. Výzkum genetických faktorů vede Dr. Filip Ambrozkiewicz. Práce týmu přispěje k identifikaci nových biomarkerů a zlepšení personalizovaných přístupů v diagnostice a léčbě rakoviny.

Projekt byl zahájen v roce 2024 a potrvá do 30. června 2028. Celkový rozpočet činí téměř půl miliardy korun. Vědecké výsledky projektu budou publikovány v renomovaných mezinárodních časopisech a očekává se, že přispějí k naplňování cílů Evropského plánu boje proti rakovině.

Záchrana životů prostřednictvím výzkumu v oblasti včasné detekce a prevence rakoviny: Molekulární, genomické a sociální faktory

Doba řešení: 1. 1. 2024 – 30. 6. 2028

Žadatel: Masarykův onkologický ústav

Partneři projektu:

Fakultní nemocnice v Motole

Fakultní nemocnice v Olomouci

Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni

Masarykova univerzita

Ostravská univerzita

Univerzita Palackého Olomouc

Univerzita Pardubice

Akronym: SALVAGE

Projekt OP JAK

Registrační číslo projektu: CZ.02.01.01/00/22_008/0004644

Rozpočet projektu: 488 016 955 Kč

Biomedicínské centrum v Plzni v období od 31. srpna do 3. září hostilo 4EU+ Summer Symposium of Applied Embryology, které přivedlo dohromady studenty a studentky nejen z Karlovy univerzity, ale také ze Sorbonny, Heidelbergu a Milána.

Cílem sympozia bylo studentům se zájmem o embryologii přiblížit práci v laboratoři reprodukční medicíny. Tato premiérová událost sloužila jako platforma pro interdisciplinární učení, navazování kontaktů a budoucí spolupráci mezi studenty z celé 4EU+ Aliance.

Program sympozia zahrnoval řadu praktických workshopů a zajímavých přednášek. Jedním z vrcholů byla přednáška JUDr. Mgr. Martina Šolce, Ph.D., z Právnické fakulty UK, který prezentoval aktuální legislativní situaci týkající se surogátního mateřství, nebo MUDr. Alžběty Kantorové, která představila nejčastější příčiny mužské neplodnosti a jejího řešení.

Studenti měli možnost účastnit se praktických cvičení a vyzkoušet si ICSI, a získali tak jedinečný vhled do pokročilých reprodukčních technologií, věnovali se také imunocytochemii a konfokální mikroskopii. Se snímky jimi obarvených oocytů a embryí nasnímaných na konfokálním mikroskopu následně vytvořili miniknížku, kterou si odvezli jako suvenýr.

Celé symposium bylo možné uspořádat díky podpoře 4EU+ v rámci Studentských minigrantů. Moc děkujeme všem za podporu a spolupráci a těšíme se na pokračování příští rok.

Kateřina Grygarová a Hedvika Lukesová

Student mini-grant 4EU+: A Pilot, Randomized, Double-Blinded, Controlled Study of Hemodynamic and Acid Base Effects of 0,5M Sodium Lactate and 3% Saline Solutions in Septic Shock Patients (SOLACE SEPSIS)

Project number: MS/4EU+/2024/06

The choice of fluid and optimal dose for volume expansion, prediction of fluid responsiveness in the clinical situation context influence treatment success and minimize the well-documented potential deleterious consequences of fluid overload.

Intravenous fluid administration is one of the most common interventions in health care, but it can often be mismanaged. Thus, with the support of the 4EU+ Alliance, we have prepared a workshop on how to manage septic shock treatment, fluid stewardship and a basic critical care ultrasonography.

The choice of fluid and optimal dose for volume expansion, prediction of fluid responsiveness in the clinical situation context influence treatment success and minimize the well-documented potential deleterious consequences of fluid overload.

In a further attempt to optimize the fluid management strategy in critical care, in cooperation with colleagues from the University of Copenhagen, we formed a team that investigates the effect of an innovative hypertonic solution for fluid resuscitation in septic shock patients.

Implementation period: 01. 04. 2024 – 30. 11. 2024
Budget: 150 000 Kč
Principal Investigator: MUDr. Miroslav Kříž

Číslo projektu: MS/4EU+/2024/05

The „Applied Embryology Summer Workshop“ project focuses on conducting a collaborative symposium over four days, designed to create a detailed atlas of oocyte development. Utilizing sophisticated imaging techniques such as ICC and confocal microscopy, the workshop aims to bring together students from various 4EU+ universities, fostering an environment of interdisciplinary learning and future scientific collaboration.

Throughout the symposium, participants will delve into advanced reproductive technologies, including IVF and ICSI methods, and engage with expert speakers on crucial topics in reproductive health. Discussions will also cover the financial and ethical dimensions of assisted reproduction therapies. By encouraging teamwork and expanding knowledge across different scientific domains, the project not only aims to enhance the participants‘ expertise in embryology but also to break down disciplinary barriers and strengthen collaborative ties across universities.

Doba řešení projektu: 01. 04. 2024 – 30. 11. 2024

Rozpočet projektu: 150 000 Kč

Hlavní řešitel: Kateřina Grygarová

Project number MA/4EU+/2024/F1/03

Our research project evaluates plasma cell-free small RNA, particularly microRNAs, as non-invasive biomarkers to monitor immunotherapy responses in lung cancer patients. We collect blood samples from lung cancer patients before and after initiating immunotherapy and use next-generation sequencing (NGS) techniques to analyze microRNA expression profiles. By identifying microRNAs that express differently in response to treatment, our project aims to link these biomarkers with patient outcomes, including survival rates. This method will enhance personalized treatment strategies and improve prognostic assessments in lung cancer therapy. Additionally, we are strengthening international collaboration through the 4EU+ alliance, involving the University of Heidelberg and the University of Warsaw, to advance non-invasive cancer diagnostics and pave the way for future research partnerships.

Implementation period: 01. 04. 2024 – 30. 11. 2024

Funding : 300 000 CZK

Principle investigator: Dattatrya Shetti M.Sc, Ph.D.

Číslo projektu: MS/4EU+/2024/07

Lesní ekosystémy jsou domovem široké škály rostlin a zejména hub, jež jsou bohatým zdrojem léčivých látek s potenciálem ovlivňovat lidský metabolismus. Celá řada těchto látek byla již objevena a standardně se ve správných dávkách v medicíně využívají jako léčiva. Nicméně, stále existuje mnoho dalších, které čekají na své objevení.

Na Ústavu Farmakologie a Toxikologie na Lékařské fakultě v Plzni se snažím identifikovat tyto houby a izolovat z nich bioaktivní peptidy. Tyto peptidy pak podrobujeme in vitro a in vivo testování, abychom zjistili jejich farmakologické vlastnosti a potenciální léčebné účinky.

Vzhledem k našim omezeným možnostem není možné provádět veškerý výzkum pouze s vybavením, kterým disponuje náš ústav. Díky podpoře ze studentského mini-grantu 4EU+ máme příležitost navázat nové spolupráce s univerzitami mimo Českou republiku a rozšířit tím náš výzkum.

Důležitou součástí a výstupem tohoto grantu bude online workshop organizovaný Ústavem farmakologie a toxikologie na téma „FROM FOREST TO PHARMACY“ pro pregraduální i postgraduální studenty ze spřátelených univerzit 4EU+ aliance. Tento vzdělávací seminář pokryje různá témata výzkumu, jako je objev a vývoj léků, fáze preklinického vývoje, pochopení potenciálního rizika, použití modelů in vitro a in vivo, fáze hodnocení, schvalování a monitorování léků po uvedení na trh. Kurz se bude věnovat také výzkumně orientovaným tématům, jako je extrakce bioaktivních sloučenin z hub, analýza, identifikace a charakterizace proteinů a peptidů, gelová a negelová proteomika, základy hmotnostní spektrometrie, screening bioaktivních peptidů in vitro, de novo sekvenování pomocí hmotnostní spektrometrie nebo NMR analýzy, testy buněčné toxicity, antimikrobiální testy a testy biologické dostupnosti.

Doba řešení projektu: 01. 04. 2024 – 30. 11. 2024

Rozpočet projektu: 150 000 Kč

Hlavní řešitel: Roman Viták

Project number: MA/4EU+2024/F1/05

Global Health has been prioritised as a priority area for educational and research projects within the 4EU+ Flagship 1. Building on the strengths of the 4EU+ partner universities and Flagship 1 academics in this field, a collaborative group of researchers from 6 partner universities (Charles University, Sorbonne University, Heidelberg University, University of Milan, University of Geneva and University of Warsaw) was set up. The group was successful in securing a minigrant from Charles University to set the framework for future work in this filed. The aim of this project is to develop an educational and research program in Global Health. The main focus of this initial project is to identify intersections between existing Global Health strategies within partner universities and the a priori set Flagship 1 portfolio and 4EU+ mission statement. The project will be coordinated by the Faculty of Medicine in Pilsen. This project will see the delivery of three Workshops designed to identify synergies between partner universities and the 4EU+ in the field of Global Health, prioritise areas for future research and research based education and engage with key international stakeholders in the field.

Implementation period: 01. 04. 2024 – 30. 11. 2024

Funding : 300 000 CZK

Principle investigator: prof. MUDr. Ismail Khaled, Ph.D.

Modernization of the instrumentation and IT equipment of the National Center for Medical Genomics
Akronym: NCLG III.
Registrační číslo: CZ.02.01.01/00/23_015/0008183
Období realizace: 01. 04. 2024 – 31. 12. 2026

Podpořeno projektem NCLG III. (OP JAK; reg. č. CZ.02.01.01/00/23_015/0008183) – spolufinancováno Evropskou unií.

Supported by the project NCLG III. (P JAC; reg. no. CZ.02.01.01/00/23_015/0008183) – co-funded by the European Union.

Projekt navazuje na neinvestiční projekt NCLG, uvedený v Cestovní mapě ČR velkých infrastruktur a na investiční projekty v rámci výzvy č. 02_16_013 a výzvy č. 02_18_046 pro Výzkumné infrastruktury. Projekt doplňuje a modernizuje potřebné přístrojové vybavení NCLG. Přístroje plánované v rámci projektu rozšíří sekvenační kapacity, zvýší kapacity v analýze dat a datových skladů a nahradí některé morálně zastaralé přístroje a laboratorní přístroje nutné k přípravě a skladování sekvenačních knihoven.

Účelem NCLG je zabezpečit provoz nejmodernějších sekvenačních platforem a návazných technologických zařízení pro analýzu lidského genomu a umožnit kvalifikované využívání těchto technologií v biomedicínském výzkumu a translační medicíně v ČR. Lokalizace a současně částečně odlišné specializace jednotlivých laboratoří jsou zárukou územního i oborového rozvoje a využití genomiky v ČR v souladu se světovými trendy.

Přístroje pořízené v rámci projektu zásadně rozšíří stávající sekvenační kapacity NCLG a rozšíří spektrum moderních sekvenačních přístupů založených na rychlé analýze krátkých i dlouhých fragmentů DNA. Investice do výpočetní techniky a software zvýší kapacity v analýze dat a datových skladů a zajistí analýzu a uchovávání genomických dat v souladu s nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR). Provoz a zvýšení sekvenačních kapacit bude podporováno pořízením nových laboratorních přístrojů nutných k přípravě a skladování sekvenačních knihoven.

Development and Modernisation of the National Biobank Network
Akronym: BBMRInv
Registrační číslo: CZ.02.01.01/00/23_015/0008196
Období realizace: 01. 04. 2024 – 31. 12. 2026

Podpořeno projektem BBMRInv (OP JAK; reg. č. CZ.02.01.01/00/23_015/0008196) – spolufinancováno Evropskou unií.

Supported by the project BBMRInv (P JAC; reg. no. CZ.02.01.01/00/23_015/0008196) – co-funded by the European Union.

Stěžejní činností velké výzkumné infrastruktury (VVI) BBMRI.cz je za jasně definovaných a standardizovaných podmínek shromažďovat, zpracovávat, archivovat a následně poskytovat lidský biologický materiál a související data pro výzkumné účely. Cílem projektu je rozvoj a modernizace velké výzkumné infrastruktury BBMRI.cz (Biobanking and Biomolecular Resources Research Infrastructure of the Czech Republic) zabývající se získáváním, zpracováním a dlouhodobým uchováváním biologického materiálu a doprovodných dat pro výzkumné účely. To spočívá v modernizaci a rozšíření úložné kapacity členských biobank spolu s pořízením specializovaných laboratorních přístrojů, které povede ke zkvalitnění expertních služeb poskytovaných BBMRI.cz.

Program INTERREG Bavorsko – Česká republika 2021-2027. Spolufinancováno Evropskou unií. Realizace je podpořena prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (80 %) a státního rozpočtu České republiky (10 %).  

Doba realizace: 01.09.2023 – 30.06.2026 – číslo projektu BYCZ01-038_NEURO.
V celém světě je kladen důraz na fyzickou rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě (iktu, též CMP) a v této oblasti je i vzdělání terapeutů na vysoké úrovni. Významně horší situace je ve vzdělání terapeutů v oblasti tzv. neurorehabilitace (koordinovaná rehabilitace pacientů po poškození mozku a míchy s cílem minimalizování a/nebo kompenzace funkčních změn z toho plynoucích). Vzhledem k tomu, že cévní mozková příhoda je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí a jednou z hlavních příčin invalidity, je společná výzva zlepšit rozšíření vzdělávací přeshraniční nabídky v oboru neurorehabilitace zcela aktuální.

Projekt NEURO je zaměřen na vzdělávání multidisciplinárního česko-bavorského studentského týmu v neurorehabilitaci cévní mozkové příhody složeného z klíčových partnerů Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni, Lékařské fakulty v Plzni, Univerzity Karlovy a Fakulty aplikovaných sociálních a zdravotnických věd Ostbayerische Technische Hochschule Regensburg, se kterou ZČU v Plzni již dlouhodobě intenzivně přeshraničně spolupracuje. V rámci projektu bude ZČU v Plzni seznamovat partnery se svým unikátním přístupem diagnostiky kognitivních poruch (poruchy poznání jako paměť, myšlení, orientace v prostoru, schopnost soustředit se), který tak umožňuje zajistit vhodnou rehabilitační léčbu pacientům po cévní mozkové příhodě dle aktuálních medicínských trendů.

Tým studentů povedou zkušení učitelé zmíněných pracovišť. Cílem projektu je zlepšení výuky neurorehabilitace u pacientů po ischemické i krvácivé cévní mozkové příhodě se zaměřením na interregionální výměně informací a zkušeností.

Úkolem LF UK je zajistit výměnu dat a zkušeností mezi klinickými obory a výukou studentů v oboru neurorehabilitace. Studenti LF UK budou pomáhat s výběrem vhodných pacientů po iktu s ukončenou akutní léčbou. Dále se budou aktivně účastnit vzdělávání studentů ZČU v neurologické diagnostice a zpracování dat.

Program INTERREG Bavaria – Czech Republic 2021-2027. Co-funded by the European Union. The implementation is supported by funds from the European Regional Development Fund (80%) and the national budget of the Czech Republic (10%).  01.07.2023 – 30.06.2026 – project number BYCZ01-014_3PD.

Cooperation:

New Technologies – Research Centre UWB (research team HBM), Ladislav Sutnar Faculty of Design and Art UWB, Faculty of Medicine in Plzeň, Charles University, Biomedical Center of the Faculty of Medicine in Plzeň, OTH Regensburg

Goals:

The Bavarian-Czech border region suffers from an uneven distribution of medical and therapeutic care concentrated in large cities. Different procedures and standards of care in both regions require cross-border cooperation of an interdisciplinary team of doctors, therapists, engineers and designers in the field of healthcare. The project aims to increase awareness and develop personalized and effective prevention of pelvic floor disorders, which up to 40% of women will encounter during their lifetime. The project primarily focuses on healthy women aged 18–45. Other target groups include students of medicine, healthcare studies and industrial design, teachers and educators, physiotherapists and gynecologists, research and educational organizations and small and medium-sized enterprises. The goal of the project is the development and implementation of a modular non-invasive system for the prevention of pelvic floor disorders in order to improve individual quality of life and reduce the burden on the healthcare system. The developed technology will be presented to the target groups as a functional prototype.

Program INTERREG Bavorsko – Česká republika 2021-2027. Spolufinancováno Evropskou unií. Realizace je podpořena prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (80 %) a státního rozpočtu České republiky (10 %).  01.07.2023 – 30.06.2026 – číslo projektu BYCZ01-014_3PD.

Spolupráce:

Nové technologie – Výzkumné centrum UWB (výzkumný tým HBM), Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara UWB, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova, Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni, OTH Regensburg

Cíle:

Bavorsko-český příhraniční region trpí nerovnoměrným rozložením lékařské a léčebné péče soustředěné do velkých měst. Rozdílné postupy a standardy péče v obou regionech vyžadují přeshraniční spolupráci mezioborového týmu lékařů, terapeutů, inženýrů a projektantů v oblasti zdravotní péče. Cílem projektu je zvýšit informovanost a vyvinout individuální a účinnou prevenci poruch pánevního dna, s nimiž se během života setká až 40 % žen. Projekt se zaměřuje především na zdravé ženy ve věku 18-45 let. Dalšími cílovými skupinami jsou studenti medicíny, zdravotnických studií a průmyslového designu, učitelé a vychovatelé, fyzioterapeuti a gynekologové, výzkumné a vzdělávací organizace a malé a střední podniky. Cílem projektu je vývoj a zavedení modulárního neinvazivního systému pro prevenci poruch pánevního dna s cílem zlepšit kvalitu života jednotlivců a snížit zátěž zdravotnického systému. Vyvinutá technologie bude představena cílovým skupinám jako funkční prototyp.

Konsorcium 11 partnerů z osmi zemí zahájilo 22. května na kick-off meetingu ve Vídni průlomový projekt AI-POD financovaný EU, jehož ambiciózním cílem je snížit rizika kardiovaskulárních onemocnění (KVO) u obézní populace prostřednictvím inovativních prediktivních nástrojů založených na umělé inteligenci.

V průběhu čtyř let budou odborníci z různých oblastí, včetně výzkumníků a vývojářů z oblasti radiologie a počítačového zobrazování, spolupracovat na vývoji nejmodernějšího rizikového skóre založeného na zobrazování pomocí umělé inteligence, na systému pro podporu klinického rozhodování (clinical decision support system – CDSS) a na mobilní aplikaci pro personalizované hodnocení rizik a predikci KVO souvisejících s obezitou a jejich komplikacemi.

Obezita je v Evropě naléhavým problémem, který se týká více než 436 milionů lidí. Přináší s sebou až o 50 % vyšší riziko úmrtí na KVO. Epidemie obezity má za následek ekonomickou zátěž přesahující 210 miliard eur ročně. Současné metody hodnocení rizika nejsou přitom dostatečné z hlediska přesnosti a praktického použití. Řešitelé projektu AI-POD věří, že integrací klinických, laboratorních a zobrazovacích dat bude možné získat vodítko pro diagnostické kroky a doporučení léčby.

Koordinátorkou projektu AI-POD je profesorka Ulrike Attenbergerová, ředitelka oddělení diagnostické a intervenční radiologie Univerzitní nemocnice v Bonnu (UKB), která vyjádřila své nadšení: „Díky projektu AI-POD posouváme hranice klinických poznatků v oblasti léčby kardiovaskulárních onemocnění u obézních osob. Naším cílem je vyvinout důvěryhodné nástroje umělé inteligence, které nejen podpoří klinické rozhodování, ale také umožní pacientům a ohroženým osobám lépe sledovat a řídit vlastní zdraví. Chceme tím výrazně snížit nemocnost a úmrtnost obézních osob a zároveň ulevit veřejným rozpočtům na zdravotnictví.“

Projekt AI-POD bude klinicky veden na šesti pracovištích radiologie s největšími zkušenostmi s CT vyšetřeními srdce v Německu, Švýcarsku, Belgii, Rakousku a České republice. Jedním z pracovišť je Klinika zobrazovacích metod LF a FN Plzeň (KZM), jejíž přednosta prof. Jiří Ferda je hlavním řešitelem projektu za českou stranu. Dalšími účastníky klinického výzkumu jsou pracoviště lékařských fakult v Bonnu, Mannheimu, Vídni, Lovani a Curychu. Role KZM v projektu bude hodnocení CT vyšetření srdce pomocí Photon-counting CT a to včetně kvantitativních ukazatelů postižení věnčitých tepen, prokrvení a struktury myokardu, dále pak ale i hodnocení tukové tkáně v srdci, v hrudníku nebo stavu kosterní svaloviny hrudníku.

Projekt AI-POD je připraven přinést revoluční změnu ve způsobu předvídání a zvládání KVO souvisejících s obezitou a v konečném důsledku zlepšit zdravotní stav milionů Evropanů. Tento inovativní projekt rovněž vytvoří etický rámec pro řešení potenciálních obav týkajících se nových technologií a vyhodnotí jejich přijatelnost, sociální žádoucnost a spokojenost uživatelů.

Více informací na www.ai-pod.eu.

Tento projekt byl financován z programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa na základě grantové dohody č. 101080302.

Doba realizace projektu: 5/2023 – 4/2027

Celková dotace pro LFP: 308.250 €

Projekt HORUS (Highlighting the HOst-cytomegaloviRUs interaction in Solid organ transplantation) je evropský       výzkumný projekt financovaný Evropskou komisí (program HORIZON) zahrnující 16 partnerů v 7 evropských zemích,   vlastní klinická studie HORUS zahrnuje celkem 11 center v 5 zemích, konkrétně ve Francii, Španělsku, České     republice, Itálii a Švýcarsku. Projekt je veden univerzitní nemocnici v Bordeaux (prof. Hannah Kaminski). Plzeňské     transplantační centrum je v projektu jediné z „nových“ zemí Evropské unie.

 Hlavním cílem projektu HORUS je lépe pochopit interakce mezi virem a imunokompromitovaným pacientem po   transplantaci solidního orgánu (např. ledviny), který je infikován cytomegalovirem. Kritické je zaměření na klinickou a   imunitní odpověď na úrovni genetických charakteristik, patofyziologických mechanismů a molekulárních cest, které ovlivňují různé orgány a systémy. Výsledkem by mělo být identifikování faktorů, které predisponují pacienta k různým

klinickým symptomům, progresi virového onemocnění a celkovým důsledkům infekce. Cytomegalovirus je nejčastější virovou infekcí, které se po transplantaci solidního orgánu vyskytuje. Kromě přímých symptomů cytomegalovirové nemoci jako je např. teplota, únava a řada laboratorních abnormalit, ale rovněž závažné formy se zápalem plic, gastroenteritidou, hepatitidou nebo postihem dalších orgánů, se negativně uplatňují tzv. nepřímé dopady cytomegaloviru způsobené jeho imunomodulačními vlastnostmi. Výsledkem je vyšší riziko rejekce štěpu, kardiovaskulární komplikace, náchylnost k oportunním infekcím a další komplikace, které v souhrnu zhoršují funkci štěpu a zvyšují mortalitu pacientů. Je proto logické, že prevence a účinná léčba cytomegalovirové infekce je klíčovou součástí  péče o pacienta po transplantaci.

Plzeňské transplantační centrum bylo do projektu vyzváno na základě dlouholeté výzkumné činnosti v dané problematice, především v oblasti prevence cytomegalovirové infekce po transplantaci ledviny. Součástí bylo provedení několika nezávislých randomizovaných studií publikovaných v prestižních časopisech a především zahrnutých do mezinárodních doporučení (The Transplantation Society), na jejichž tvorbě jsme se mohli podílet. Naše centrum se bude podílet na tvorbě evropské kohorty pacientů po transplantaci, jejich klinickém sledování a vytvoření biobanky s následnou analýzou biologických a imunologických vlastností, genové exprese, virové kinetiky a detailní charakteristikou virového genomu. Z pohledu LF v Plzni a Biomedicínského centra jde o zapojení do velmi významného výzkumného projektu, který nám umožní dále rozvíjet výzkum infekčních nemocí a prohloubí spolupráci s excelentními pracovišti v Evropě.

Na tomto odkazu jsou oficiální webové stránky projektu HORUS.

Období realizace projektu: 11/2022 – 10/2027. Dotace je ve výši 121 375 €.

Tento projekt je financován z programu Evropské unie Horizont Evropa, č. grantové smlouvy 101057651.

Lékařská fakulta v Plzni se stala součástí tří projektů programu EXCELES, které jsou financovány z dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Program se zaměřuje na podporu excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví. Program EXCELES je financován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost.

Projekt: Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB)

Reg. č. projektu:  LX22NPO5103

Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB) si klade za cíl přinášet objevy v oblasti infekčních chorob, které zlepší lidské zdraví, vyvíjet bezpečné a účinné antivirové a antibakteriální léčebné postupy a připravovat platformy pro budoucí objevování a vývoj léčiv proti virům a bakteriím s pandemickým potenciálem.

Navzdory desetiletím výzkumu není stále k dispozici očkování a léčba proti mnoha infekčním chorobám. Význam a naléhavou potřebu nových léčebných prostředků dokládají negativní zdravotní a ekonomické dopady infekčních onemocnění. Vývoj nových terapeutik vyžaduje základní pochopení mechanismů, které umožňují patogenům infikovat buňky a způsobit onemocnění, z nichž mnohé jsou stále nedostatečně prozkoumány. Základní a klinický výzkum virů a patogenních bakterií je nezbytný pro lepší pochopení a vývoj terapeutických reakcí na procesy, kterými patogeny způsobují onemocnění, jak unikají imunitnímu systému a jak odolávají léčbě.

NIVB proto usiluje o špičkový výzkum v oblastech: (1) interakcí mezi patogeny a hostiteli, (2) imunity proti virům a bakteriím a (3) léčby virových a bakteriálních infekcí. Díky práci s patogeny, které jsou relevantní pro současnou klinickou praxi, a také s nově se objevujícími viry a bakteriemi budou výzkumné skupiny institutu schopny poskytnout odborné znalosti a vybavení pro studium nových patogenů, které by se v budoucnu mohly rozšířit mezi lidskou populaci. NIVB se tak v tomto ohledu stane národní autoritou a znalostním partnerem pro orgány veřejné správy.

Doba trvání projektu: 2022 – 2025

Příjemce dotace: Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Partneři: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Masarykova univerzita, Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR)

Reg. č. projektu: LX22NPO5102

Cílem projektu je vytvoření celorepublikové sítě spolupracujících pracovišť provádějících špičkový výzkum v oblasti onkologie, která bude mít podobu tzv. „Národního ústavu“. Důvodem vzniku této autority je ten, že výzkum v oblasti onkologie není v současné době nijak koordinován a je roztříštěn na jednotlivých institucích.

Ustanovení Národního ústavu pro výzkum rakoviny bude znamenat propojení špičkové vědecké expertízy, terciárního vzdělávání a relevantních medicínsko/zdravotnických informačních zdrojů. Tematická komplementarita jednotlivých pracovišť v rámci Národního ústavu pro výzkum rakoviny umožní komplexnost přístupu nezbytnou pro moderní onkologický výzkum, koncentraci na prioritní oblasti lékařského vzdělávání a výzkumu České republiky. Onkologický výzkum se tímto stane mnohem více koordinovatelný, strategičtější a efektivnější.

Doba trvání projektu: 2022 – 2025

Příjemce dotace: Univerzita Karlova

Partneři: Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Masarykova univerzita, Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i., Masarykův onkologický ústav, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci, Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i., Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i., Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, , v. v. i.

Národní ústav pro neurologický výzkum (NPO-NEURO-D)

Reg. č. projektu: LX22NPO5107

Ústředním cílem projektu je propojení excelentních výzkumných týmů s podobným zaměřením zejména napříč univerzitami a akademií věd, maximálně využít jejich unikátní expertizu, podpořit efektivní využití stávajících kohort a již nabraných dat a umožnit specializovaným výzkumným laboratořím provádět hodnocení dat tak, aby se práce soustředila do těchto centrálních laboratoří a neprováděla se na více místech naráz.

Tento cíl vyžaduje zřízení nové národní autority – Národního ústavu pro neurologický výzkum (NÚNV), jehož hlavním posláním bude systematické vyhledávání průlomových poznatků o mozku a nervovém systému s cílem je programově využívat ke snižování zátěže neurologických onemocnění a ke zlepšení kvality života postižené populace. Výzkum se zaměří zejména na neurodegenerativní onemocnění, tj. například Parkinsonovu nemoc a demence, částečně také na COVID-19 a jeho dopady na neurodegenerace.

Doba trvání projektu: 2022 – 2025

Příjemce dotace: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Partneři: Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i., České vysoké učení technické v Praze, Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i., Masarykova univerzita, Ostravská univerzita, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., Vysoké učení technické v Brně

Reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007280

V rámci projektu bude vytvořen matematicko-experimentální model prokrvení orgánů, který umožní další rozvoj klinicky aplikovatelného softwaru s vytvořením referenčních modelů (perfúze, regenerace, hemodynamika) adaptovatelných na konkrétní pacienty včetně citlivostní analýzy a identifikace parametrů v návaznosti na klinická vyšetření. Tím se zpřesní diagnostika pacienta a zrychlí se rozhodování lékaře o léčebném postupu (chirurgický zákrok, konzervativní léčba atd.). Dojde k vyvinutí metodiky modelování rizikových hemodynamických stavů a implementace klinických dat v simulacích proudění krve (personalizace modelů).

Cíle projektu:

• získat podrobný a přesný popis mikrostruktury tkání (orgánů) a kvantifikovat mechanické vlastnosti tkání (modul pružnosti, mezní napětí, deformace). Určení korelace mezi mechanickou odezvou tkáně a její mikrostrukturou, tj. vytvoření komplexního popisu chování tkáně propojující pohled z makro- a mikroskopického hlediska.
• zpřesnění virtuálního modelu člověka na bázi multi-body systémů a konečných prvků. Významným přínosem je zpřesnění škálování modelu z hlediska základních antropometrických parametrů (párování částí těla s ochrannými a protetickými pomůckami). Společenským přínosem projektu je zlepšení kvality klinické praxe v oblasti rehabilitace a snížení rizika poranění člověka při extrémním zatížení.
• v rámci projektu bude vyvinut prototyp integrovaného interoperabilního systému pro přenos a zpracování medicínských dat, který umožní vytvořit rozsáhlou prospektivní databázi komplexních dat a znalostí. Na základě těchto rozsáhlých dat bude možno uskutečnit celé spektrum metod dataminingu k získání nových znalostí a obohacení možností současné klinické diagnostiky.

Doba trvání projektu: 05/2018 – 10/2022

Výzkumný projekt je řešen ve spolupráci Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) a Univerzity Karlovy, Lékařské fakulty v Plzni (LFP). Za ZČU vstupují do projektu dvě její součásti, a to FAV s výzkumným centrem NTIS a výzkumné centrum NTC. Hlavním úkolem naší lékařské fakulty je zapojení experimentálního týmu, který se dlouhodobě zabývá regenerací jaterní tkáně. Projekt navazuje na několik předchozích velkých projektů, které byly řešeny ve spolupráci se Západočeskou univerzitou, a dále je rozvíjí. Velkým zlomem bude i možnost používání experimentálního CT přístroje pro práci s velkými zvířaty. Ten bude pořízen z prostředků uvedeného projektu.

Projekt AMTMI je financovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy z operačního programu EU Výzkum, vývoj a vzdělávání v rámci výzvy Předaplikační výzkum pro ITI Plzeňské metropolitní oblasti.

Odkaz na stránky projektu partnerské instituce (ZČU).

Největším a nejvýznamnějším programem pro financování vědy, výzkumu a inovací na evropské úrovni v letech 2014-2020 je „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace“ (H2020). Program má směřovat podporu tak, aby napomohla rychle a efektivně řešit problémy současnosti, zabezpečit dlouhodobý udržitelný růst a zajistit konkurenceschopnost Evropy. Nabízí široké spektrum nástrojů pro všechny typy účastníků od začínajících vědců přes výzkumné instituce, podniky až po neziskové organizace. Zaměřuje se na podporu inovací, klade důraz na jejich propojení s výzkumem a na vytváření podnikatelských příležitostí.

Jedním z dílčích cílů programu je napomoci překonání současných nemalých rozdílů mezi členskými státy či regiony v rozvoji a využití výzkumného a inovačního potenciálu. Tím program přispívá k rovnoměrnějšímu šíření excelentního výzkumu v Evropském výzkumném prostoru. S tím je v souladu i myšlenka projektů „ERA Chairs“ přivést na univerzity a výzkumné instituce vynikající vědce a tak těmto institucím pomoci k zásadnímu kvalitativnímu posunu. Působení těchto projektů by mělo probíhat ve dvou rovinách – přítomnost špičkového výzkumníka umožní jednak přilákat, udržet a zvýšit kvalitu lidských zdrojů, a jednak provést v instituci strukturální změny nezbytné k dosažení excelence.

V jedné z výzev ERA Chairs uspělo i Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni, a to jako jeden ze zatím pouhých čtyř úspěšných žadatelů v České republice. Pozvalo do svých řad špičkového světového výzkumníka v rámci projektu CHAPERON – ERA Chair Position for Excellent Research in Oncology – Jak už název projektu napovídá, volba tématu padla na oblast výzkumu rakoviny; nejen proto, že je v našem regionu velkou prioritou – Plzeňský kraj vykazuje vysoký výskyt různých nádorů, včetně karcinomů tlustého střeva, ledvin nebo močového měchýře – ale i v návaznosti na současné zaměření centra, v němž v současné době pracuje několik vysoce kvalitních výzkumných týmů zaměřených právě na rakovinu.

WEB CHAPERON

 Tento projekt je financován z programu Evropské unie Horizont 2020, č. grantové smlouvy 856620

Odborným cílem projektu je komplexní rozvoj studia infekčních onemocnění v Biomedicínském centru Lékařské fakulty UK v Plzni. Tato onemocnění patří mezi základní problémy medicíny. Týmy Biomedicínského centra se dlouhodobě specializují na vybranou problematiku infekčních onemocnění, a to především na patofyziologii sepse s možností jejího ovlivnění, cytomegalovirové infekce u pacientů s transplantovanou ledvinou a problematikou molekulární epidemiologie antibiotické rezistence, včetně vývoje nových diagnostických metod.

Unikátnost předkládaného projektu je v komplexním přístupu k problematice infekčních onemocnění. Projekt navazuje na témata výzkumu, se kterými  mají pracovníci Biomedicínského centra dlouhodobé zkušenosti, dále je rozvíjí a přináší zcela nové aspekty v jejich řešení.

V rámci výzkumu budou studovány mechanismy poškození životně důležitých orgánů během sepse. Bude studována etiopatogeneze těchto poškození, vývoj nových a zdokonalení stávajících preventivních, diagnostických a terapeutických opatření. V této oblasti se projekt komplexně zaměřuje na orgánové poškození způsobené na základě infekční etiologie, (tj. během sepse a multiorgánové dysfunkce), bakteriální rezistence k antibiotikům, či úlohu kardiovaskulárního systému v etiopatogenezi infekčních onemocnění. Specifickým tématem bude rovněž výzkum poškození centrálního nervového systému během sepse. Dále budou vyvíjeny nové metody pro rychlou detekci původců infekce – tento výzkum se opět vyznačuje vysokým translačním potenciálem. Dalším cílem projektu bude multidisciplinární rozvoj spolupráce se zahraničními vědeckými institucemi a širší internacionalizace Biomedicínského centra.

Výzkumné cíle projektu:

Centrálním cílem celého programu a projektu je hlubší poznání patofyziologických mechanismů infekčních onemocnění a na základě nových poznatků zdokonalení stávajících terapeutických, diagnostických a preventivních opatření. V rámci tohoto centrálního motivu lze definovat následující dílčí výzkumné aktivity, jejich cíle, milníky a výstupy.

Doba trvání projektu: 01/2018 – 09/2022

LF UK v Plzni je hlavním (a jediným) řešitelem projektu.

Tento projekt je spolufinancován EU.

Centrum výzkumu infekčních onemocnění – FIND

Reg. č. projektu CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000787