K prvním konkrétnějším diskusím záměru vybudovat centrální výzkumný ústav fakulty s podporou ohlášených operačních programů došlo na podzim r. 2008 na popud tehdejšího p. děkana, doc. Koutenského. Vlastní intenzivní příprava projektu Biomedicínského centra pak vyústila v podání projektu na přelomu r. 2009 a 2010 v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Realizační fáze projektu byla zahájena v roce 2012, kdy byly oficiálně ustaveny vědecké týmy a rozběhla se stavba centra. Spolu s vedlejší budovou, kde byly umístěny některé teoretické ústavy fakulty, se jednalo o první počin, který vyústil ve vybudování moderního kampusu vedle fakultní nemocnice.
Na počátku přípravy celého projektu byla vize centralizovat výzkum z jednotlivých ústavů a klinik Lékařské fakulty pod jednu instituci a poskytnout vědcům technické zázemí se špičkovým vybavením. Tato snaha, u jejíhož zrodu stáli prof. Milan Štengl, prof. Milena Králíčková a prof. Martin Matějovič vyvrcholila 17. října 2014, kdy bylo již plně vybavené Biomedicínské centrum oficiálně otevřeno. Jednalo se o zcela unikátní počin, který neměl do té doby na Lékařské fakultě obdoby – vzniklo centrum, které se nezabývá výukou pregraduálních studentů, ale jeho činnost je orientována čistě výzkumně se zaměřením na výchovu studentů doktorského studijního programu. To mohlo zpočátku vést i k určité nedůvěře některých kolegů. Biomedicínské centrum si však za 10 let své činnosti vybudovalo stabilní pozici na fakultě a tuto počáteční skepsi se podařilo zcela rozptýlit.
Ve fungování Biomedicínského centra lze identifikovat několik milníků. Především se jednalo o skončení původního projektu financovaného ze strukturálních fondů (OP VaVpI), který byl částečně nahrazen Národním programem udržitelnosti (NPU) z národních zdrojů. Tento program pokryl poloviční financování centra. Druhou polovinu bylo potřeba zajistit z grantových projektů, neveřejných/komerčních zdrojů a institucionálního financování. Projekt NPU skončil v polovině roku 2020. Od té doby se již nemůžeme spoléhat na jisté zdroje. V tomto období se podařilo získat několik „velkých“ projektů, jako na příklad FIND (Fighting INfectious Diseases, Centrum výzkumu infekčních nemocí, výzva Excelentní výzkum) a AMTMI (Aplikace moderních technologií v medicíně a průmyslu, výzva Předaplikační výzkum pro ITI, ve spolupráci se ZČU). Projekt FIND celkově (2018-2022) přinesl centru finanční prostředky ve výši 184 mil. Kč. Kromě zajištění provozních a osobních nákladů tento projekt umožnil i další rozšíření a doplnění investičního přístrojového vybavení centra, např. pořízení nového hmotnostního spektrometru. Díky projektu AMTMI byl zajištěn počítačový tomograf (CT) pro práci s experimentálními zvířaty. Velkým úspěchem bylo získání a v letošním roce úspěšné ukončení projektu ChaPEROn (ERA Chair Position for Excellent Research in Oncology) v rámci evropského programu Horizon 2020 (výzva ERA Chairs). Hlavním cílem tohoto projektu bylo získání excelentního zahraničního vědce na podporu onkologického výzkumu. Tuto pozici úspěšně zastával prof. Kari Hemminki, který před tím působil na Deutsches Krebsforschungszentrum v Heidelbergu. Významnou položku rozpočtu centra tvoří každoročně prostředky z národních grantových agentur – Agentury zdravotnického výzkumu a Grantové agentury České republiky. Každoročně tak Biomedicínské centrum hospodaří s prostředky ve výši 100 – 120 mil. Kč. Většina z těchto prostředků je účelově určená na konkrétní výzkumné projekty.
I když jsou v posledních letech získané granty součástí hodnocení vědeckého výkonu, je nutné si uvědomit, že se jedná pouze o prostředek, ale cílem by měl být vždy posun lidského poznání. Týmy Biomedicínského centra na vědeckém poli dosahují excelentních, mezinárodně konkurenceschopných, výsledků. Výzkum centra je zaměřen několika směry – velkou skupinu tvoří
týmy zabývající se infekční problematikou z různých pohledů. Jedná se o sepsi (skupiny prof. Matějoviče a prof. Štengla), antibiotickou rezistenci (skupina prof. Hrabáka), infekčních komplikací u pacientů s transplantovanou ledvinou (skupina prof. Reischiga). Dalším směrem je problematika nádorových onemocnění řešená na úrovni experimentální chirurgie (skupina prof. Lišky), farmakogenomiky (skupina prof. Součka), molekulární epidemiologie (skupina prof. Hemminkiho) a nádorové biologie a imunologie (skupina Dr. Holubové). Další výzkumné týmy se věnují neurofyziologii (skupina doc. Ježka), reprodukční medicíně (skupina doc. Nevorala) a kvantitativní histologii (skupina prof. Tonara a Dr. Vištejnové). V posledních letech se dynamicky rozvíjí i výzkum v oblasti tkáňového inženýrství, při kterém jsou úspěšně využívány zkušenosti pracovníků laboratoře preklinických studií (vedoucí Dr. Klein) a skupiny Dr. Vištejnové.
Pokud měříme výzkum scientometrickými parametry, došlo od otevření Biomedicínské centra k výraznému nárůstu publikační aktivity. V roce 2014 publikovali pracovníci centra v časopisech s IF 60 publikací. V posledních letech se každoročně jedná o cca 140 publikací, přičemž více jak 75 % z nich je publikováno v časopisech nad mediánem oboru (Q1, Q2). Biomedicínské centrum se tak významně podílí na publikační aktivitě celé lékařské fakulty a má jednoznačný podíl na skutečnosti, že se naše fakulta ve vědecké oblasti rozhodně nenachází na chvostu při srovnání s ostatními lékařskými fakultami ČR. Dva pracovníci Biomedicínského centra se stali i univerzitními koordinátory vědních oblastí programu Cooperatio, a to prof. Václav Liška programu Surgical Disciplines a prof. Jaroslav Hrabák programu Immunity and Infection.
Za 10 let činnosti si Biomedicínské centrum vybudovalo pevné postavení v rámci struktury Lékařské fakulty UK v Plzni. Daří se získávat prostředky na vědecké projekty z národních, ale i mezinárodních a komerčních zdrojů. Unikátnost prováděného výzkumu spočívá především v komplexním pojetí infekční a nádorové problematiky. V těchto oblastech patříme mezi mezinárodně konkurenceschopné instituce. Do další dekády si přejme, aby pokračoval pozitivní trend při získávání finančních prostředků na výzkum a rovněž v centru pracoval i dostatek vědců, kteří přichází se zcela inovativními nápady a výzkumnou práci posouvají dále než na pouhé reprodukční umění.
prof. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D., manažer Biomedicínského centra
prof. MUDr. Milan Štengl, Ph.D., vědecký ředitel Biomedicínského centra
