Nárůst antibiotické rezistence představuje významný problém současné medicíny. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se v roce 2019 rezistentní mikroby přímo podílely na úmrtí 1,27 milionu lidí ve světě, přičemž nepřímo způsobila antibiotická rezistence 4,95 milionu úmrtí. Některé studie předpokládají, že v roce 2050 předčí počet úmrtí na nezvládnutelné infekce počet úmrtí na nádorová onemocnění. Proto je nezbytné hledat nové možnosti léčby infekcí a snažit se zpomalit nástup antibiotické rezistence.
Letos je tomu 20 let, co jsme se na Ústavu mikrobiologie a následně v Laboratoři antibiotické rezistence Biomedicínského centra naší fakulty začali komplexně věnovat antibiotické rezistenci u gramnegativních bakterií. V té době převládal názor, že nejvýznamnějším rezistentním patogenem je a bude Staphylococcus aureus rezistentní k oxacilinu (MRSA). Až s odstupem dalších přibližně 8 let se ukázalo, že MRSA nepředstavuje největší problém a jeho prevalence je více méně stabilní ve všech zemích vyspělého světa. Naopak rezistence gramnegativních bakterií (enterobakterie, pseudomonády, acinetobakteři) kontinuálně narůstá. To je dáno především snadným horizontálním přenosem genetické informace – tyto bakterie si jsou schopny geny rezistence mezi sebou velmi efektivně vyměňovat, jak můžeme vidět i u konkrétních pacientů.
Náskok, který jsme při analýze těchto bakterií získali, se podařilo zúročit participací na řadě mezinárodních projektů koordinovaných Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) – lze jmenovat na příklad studie EuSCAPE a v poslední době EURGen-RefLabCap. Laboratoř antibiotické rezistence Biomedicínského centra a Ústavu mikrobiologie má statut expertní laboratoře ECDC pro problematiku karbapenemáz a rezistence ke kolistinu. Probíhá i velmi intenzivní spolupráce v problematice One-Health, tj. studia zdrojů rezistence z prostředí a veterinární oblasti.
V rámci zmíněného projektu EURGen-RefLabCap, který byl realizován v letech 2020 až 2024, jsme se podíleli na přípravě mezinárodních doporučení, např. i doporučení pro celogenomovou sekvenaci pro epidemiologické účely. Jedním z nejdůležitějších výstupů však bylo zpracování Národního akčního plánu pro problematiku karbapenemáz, kolistinové a další klinicky a epidemiologicky významné rezistence. Tento akční plán, vypracovaný hned na začátku projektu, se zaměřil na všechny aspekty surveillance této rezistence, od nastavení prevalenčních studií, popis šíření rezistence a vyhledávání epidemiologicky významných zdrojů, až po preventivní programy, které mají omezit šíření této rezistence. Součástí bylo i zavedení systémů kvality pro celogenomovou sekvenaci gramnegativních bakterií. Jednalo se o velmi intenzivní činnost, která byla důsledně kontrolována zástupci vedení projektu i přímo ECDC, včetně návštěv na místě. Akční plán je oficiálním dokumentem Státního zdravotního ústavu, se kterým na problematice rezistence od počátku intenzivně spolupracujeme. Některé části akčního plánu byly realizovány i v rámci Ministerstva zdravotnictví. Jednalo se především o aktualizaci Metodického postupu – Kontrola výskytu importovaných případů kolonizace a/nebo infekce enterobakteriemi produkujícími karbapenemázu (CPE – Carbapenemase Producing Enterobacteriaceae), na jehož tvorbě jsme se v roce 2012 rovněž podíleli. Tento dokument, závazný pro všechny přímo řízené organizace Ministerstva zdravotnictví, byl aktualizován s ohledem na současné poznatky o epidemiologii karbapenemáz.
Zmíněný akční plán je obecný a lze jej aplikovat i na nově se objevující rezistenci, jako je na příklad rezistence k cefiderocolu a novým inhibitorům beta-laktamáz, kterými se v naší laboratoři rovněž zabýváme. I když se zdá být antibiotická rezistence neřešitelný problém, věříme, že se podaří uchovat účinnost antibiotik do doby, než budou vyřešeny alternativní metody léčby těch nejzávažnějších infekcí.
Prof. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D.
Mgr. Kateřina Chudějová, Ph.D.
Laboratoř antibiotické rezistence Biomedicínského centra a Ústavu mikrobiologie
Fotografie: Pracovníci Laboratoře antibiotické rezistence na největším mikrobiologickém a infektologickém kongresu ESCMID Global v roce 2024 v Barceloně
